Historie rodu Holíků z Bořeňovic

Holíci v Bořeňovicích

Bořeňovice č.p. 39 - 70.léta

Bořeňovice 39 - 70.

Obraz mi tehdy při návštěvě přinesl ukázat nynější majitel č.p.39 pan Sysel. Je na něm zachycena podoba statku asi v 70-tých letech 20. století. Za zajímavost stojí, že mezi půdními okny již chybí nika, ve které byla kdysi umístěna nejspíše soška Panny Marie.

Bořeňovice č.p.39 - r. 1920

Borenovice 39 - Holi

Fotografie přibližně z roku 1920. Holíci se chlubí se svými koňmi, které vyvedli před svůj statek. Na fotografii zleva je můj děda Antonín, jeho bratr Jan, další z bratrů tehdy asi 14-ti letý Karel, jejich otec Josef Holík (můj praděd) s manželkou Annou roz. Pohůnkovou. Mezi Josefem a Annou stojí vysoký muž v klobouku, snad další z bratrů František.

Děda Jan Holík *1924

Holíkovi.jpg

O Janu Holíkovi (*1924) : některé informace v rámci projektu "Paměť národa". Zde je na fotografii se svým vnukem Janem v roce 2009 - rozdíl věku "pouhých" 84 let !

fotorodokmen 2.doc, (2.24MB)
Zde je "fotorodokmen" od nejstaršího přímého předka (mého pradědy Josefa Holíka) známého z fotografie, až do dnešních dnů. Postupně se daří získávat další fotografie a tento rodokmen doplňovat. Snad se mi brzy podaří získat další fotografie.

Zápis  v  nejstarší  matrice ( č.1 )  Farního  úřadu  církve  římsko - katolické  města  Benešov  z 26. října 1629, ve které je na straně 82 zaznamenán Jan Holíků jako kmotr na křtinách novorozence Martina. Jedná se o dosud nejstarší nalezenou zmíňku o rodu Holíků v souvislosti s Bořeňovicemi. Přepis textu: „Borzenowycz, téhož dne ( 26.10.1629) pokřtěn jest syn, dáno mu jméno Martyn. Otec:  Pawel chalupník , Matka: Kateřina, Kmotr: Jan Holýků, Martyn Březyna, Marjana Šafářka…….“  Lze se domnívat, že se jednalo o Jana Holíka žijícího v Bořeňovicích, který se objevuje po více jak 25-ti letech v Berní rule či mohlo jít o otce zmíněného Jana ze soupisu Berní ruly. (zdroj: SOA Praha)

Detail z matričního zápisu se záznamem jména „Jan Holýků“ z roku 1629, z benešovské matriky č.1. (zdroj: SOA Praha)

Prvním známým hospodářem na selském gruntě Holíků v Bořeňovicích je Jan Holíků, který je zapsán v tzv. Berní rule z roku 1654. Jeho jméno je zde uvedeno jako první na seznamu sedláků a zahradníků.  Zda se jedná o téhož Jana, který se objevuje v nejstarší benešovské matrice jako kmotr na křtinách v roce 1629 (viz nejstarší zmíňka), či zda byl jeho potomkem, není dosud známo. V roce 1635 koupil Pavel Holík, který pocházel z Bořeňovic u Divišova grunt č.p.39 v Mnichovicích u Říčan. V Říčanech se usadil, provozoval kovářské řemeslo, měl syna Pavla a pro něho zakoupil před rokem 1679 další grunt od pana Babičky, který byl manželem Anny, dcery Václava Holíka z Čeňovic. Stojí za zmíňku, že Pavel Holík junior měl rozvětvenou rodinu (byl dvakráte ženatý a měl  se svou první ženou Magdalenou syny Jiřího , Jana a dceru Annu a z druhého manželství pak Pavla *1651, Václava *1655, Magdalenu *1658 a Tomáše *1663). Toto jsou tedy členové rodu Holíků z Bořeňovich, kteří se usadili v Mnichovicích, když Jiří Holík  se stal později pobělohorským exulantem (více v samostatné kapitole). V Bořeňovicích bylo v roce 1654 7 selských statků a 4 stavení, která vlastnili tzv. ”zahradníci”. Jako sedláci jsou v tomto seznamu dále uvedeni. Ondřej Benák, Jan Čermák, Jan Buček, Jíra Štolba, Matouš Matoušů a Jíra Mládků. Jako zahradníci: Jan Benáků, Václav Švec, Adam Švec a Jan Hrzek. Byla zde také dvě rozbořená a pustá selská stavení, statky Mašovský a Hladíkovský. Statek Jana Holíka měl výměru 22 strychů (na zimu bylo oséváno 8 strychů a na jaro 7 strychů), tedy přepočteno na dnešní plošné míry přibližně 6,3 hektarů. Co do výměry orných polí a luk patřil ke statkům středním. Výměru svých polí ale tehdy udávali sedláci sami a téměř vždy uváděli výměru menší z důvodu nižších kontribučních odvodů. Podle zápisu z Berní ruly choval hospodář Jan dva koňské potahy, tři krávy, dvě jalovice, sedm ovcí a dvě svině.

Dalším hospodářem na bořeňovickém gruntě byl Janův potomek (syn či vnuk) Jakub Holík, narozený kol. roku 1650. Jakub je zapsán v tzv. Tereziánském katastru, v soupisu pořízeném roku 1713. V té době započaly práce na novém, dokonalejším podchycení poddanské půdy. Plocha půdy však tehdy nebyla zjišťována měřením, ale odhadem. Jednotliví hospodáři výměru svých polí přiznávali odhadem podle počtu vysetých korců obilí. Aby byl počet korců menší a tím i menší udaná plocha polí, brali sedláci za jednotku ”vršený korec”. Proto bylo nařízeno, že jednotkou výsevku musí být ”Pražský korec” rovný či sháněný, kde  navršená čepička obilí byla shrnuta, sháněna, či štrychována. Tímto opatřením se napočítalo na gruntech mnohem více korců než při generální vizitaci roku 1654. Hospodáři Jakubovi bylo roku 1713 již 63 let. Ve svém přiznání udal celkovou výměru své půdy 22 strychů (korců), z nichž jsou 3 strychy uvedeny jako ladem ležící. Později, roku 1718, bylo provedeno již přesné měření, podle kterého měl grunt výměru orných polí téměř 38 strychů, tedy přibližně 11 hektarů. Co se týče výměry luk, ta je udána v množství 7 fůr (naložených vozů senem). Jakub Holík dle přiložené tabulky ”mohl chovati” na gruntě 1 koňský a 2 volské potahy, 2 krávy, 2 jalovice, 4 ovce a 1 svini. Jako děti Jakuba a Anny Holíkových se v matrikách objevují: dcera Sybila, která se provdala 8.10. 1684 za Jana Nováka z nedaleké vesnice Jezero, k jehož velkostatku byly v té době Bořeňovice připojeny. Dcera Eva se provdala 23.11. 1688 za Matěje Benáka z Bořeňovic. Benákovi patřili v té době k velkým sedlákům a později (roku 1715) se Matěj Benák objevuje v matričním zápise i jako rychtář. Dcera Anna se 27.1. 1715 vdává za Václava Novotného z vesnice Milovanice, když se předtím objevuje v matričních zápisech z let 1713 a 1714 jako „drůžice“ na svatbách. Dcera Kateřina se 24.11. 1715 účastní jako drůžička svatby Jana Frka a Doroty Blechovy z Bořeňovic, další její osudy nejsou známy. Poslední dcera Marie Anna se 25.9. 1719 objevuje jako svědek na svatbě Ondřeje Dolejšky a Anny Rozsypalovy, poté se 3.11. 1720 vdává za Jakuba Mosteckého. Syn Matěj, narozen 13.2. 1698 se objevuje roku 1723 jako svědek v Chotýšanech na svatbě Jana Měchury a Roziny Pekařovy, později se žení s Marií Magdalénou (cca 1729) a narodí se mu dcery Anna, Kateřina a syn Matěj. Dalším Jakubovým synem byl Jan, narozený 6.6. 1703, další jeho osudy nevíme. Následoval Pavel, narozený 3.1. 1707- tento budoucí hospodář na gruntě se žení 18.10. 1733 s Kateřinou Fryšovou, dcerou šafáře z Buchova (o něm v samostatné kapitole). Posledním dítětem Jakuba a Anny Holíkových byl Vojtěch, narozený 10.4. 1710, který se 11.11. 1731 oženil s Marií Holoubkovou. Jeho další osudy neznáme. Roku 1732 Jakub Holík umírá na tehdejší dobu v úctyhodném věku 82 let a je pohřben na hřbitově při chotýšanském kostele.

Po smrti Jakuba Holíka se hospodaření ujímá jeho syn Pavel Holík, kterému je v té době 25 let a který se necelý rok poté 18.10.1733 žení s Kateřinou Fryšovou, která pocházela ze vzdálenější vesnice Buchov. Byla to dcera šafáře Václava Fryše. Postupně se tomuto manželskému páru narodilo 10 dětí. Pavel a Kateřina se od roku 1733 objevují v matričních zápisech velice často jako svědci na svatbách či kmotři na křtinách. 1.8.1734 se jim narodil prvorozený syn Pavel, následovaný 22.1.1736 Václavem a 22.9.1737 dcerou Kateřinou. Ta se později provdá do Bejkovic za Matěje Košíka (19.11.1758). Syn Jan se narodil 9.6 1739, ten však po 14-ti dnech umírá. Další dcera se narodila 6.7.1740, později roku 1761 provdaná za Jana Zemana z Čelíva. Syn František se narodil 15.8.1742, ten se později (roku 1779) ožení s Annou Komendovou z Bejkovic, kam se stěhuje a kde dále hospodaří. 1.prosince 1745 se Pavlovi a Kateřině narodil budoucí hospodář Jan, o jeho osudech v samostatné kapitole. 16.června 1748 se rodí dcera Barbora (roku 1772 provdaná za Váčka z Milovanic), 9. srpna 1751 se rodí Marie (v matrice zapsána jako Mařena) a poslední dítě dcera Alžběta (později provdaná do Bejkovic) se narodila 21.prosince 1753.  Z dostupných záznamů vyplývá, že Pavel Holík zřejmě často navštěvoval nedaleké Jemniště, kde v místním šenku popíjel i na dluh, který později dosáhl výše 16-ti zlatých, inu každý má nějakou tu slabost……..Zemřel  28. března 1761 ve věku 54 let, v matrice je však uveden věk 61 let se zápisem, že byl bořeňovským rychtářem (zápis nutno ověřit). Jeho žena Kateřina se ještě téhož roku 27.10.1761 provdala za Pavla Cacáka s vesnice Lísek. Kdo hospodařil na gruntě po smrti Pavla Holíka v rozmezí let 1761 – 1792, není zatím známo. V gruntovní knize jemnišťského velkostatku je v roce 1792 uvedeno, co „přináleží vyplatit“ pozůstalým po Pavlovi Holíkovi. Jsou zde uvedeni kromě dcer a manželky pouze synové František a Jan.

Roku 1792 převzal grunt po svém otci Pavlovi Holíkovi (1707-1761) a novým hospodářem se stal jeho syn Jan Holík, narozený 1. prosince 1745. Byl o tom učiněn zápis do pozemkové knihy jemnišťského statku 15. března 1792. Janovi, nastupujícímu hospodáři, bylo v té době téměř 47 let. Se svojí manželkou Barborou roz. Papežovou měl děti, kterým bylo v té době: Janovi 18, Václavovi 16, Pavlovi 14 a Josefovi 6 let, dceři Barboře 20 (ta byla již 3 roky provdána za Václava Červenku z Roubíčkovi Lhoty), Kateřině 12, Anně 8 a Magdaléně 2 roky. O rok později (1793) se hospodáři Janovi narodilo na gruntě poslední dítě, syn Matěj. Celkem měli Jan a Barbora 11 dětí, z nichž dvě dcery Anna (n. 1781) a Magdalena (n.1788) zemřely v kojeneckém věku. Jan Holík přebíral statek s celkovou výměrou téměř 32 jiter. Z tohoto množství bylo 27 jiter 133 sáhů orných polí a 5 jiter 1368 sáhů luk (včetně zahrady a pastviště). Přepočítáno na dnešní plošné míry se jednalo o výměru 19 hektarů. Statek byl však zatížený jednak kontribucemi a jednak starými dluhy po otci Pavlovi. Celkové zadlužení činilo 561 zlatých a 3 krejcary. Pro představu uvádím přibližné ceny jedné měřice obilí v tehdejší době: pšenice 4 zl. 36 kr., žito 3 zl., ječmen 2 zl. 18 kr., oves 1 zl. 12 kr. a 1 centnýř sena 45 krejcarů. Ze starých dluhů po otci Pavlovi uvádím ten ”nejpikantnější”, totiž 16 zlatých, které dlužil bývalý hospodář šenkýři v nedalekém Jemništi.

Po více jak čtyřech letech hospodaření na gruntě se oženil nejstarší syn hospodáře Jana Jan Holík s Annou Horákovou. Stalo se tak 22. listopadu 1796. Nevěsta pocházela z Dobříčkova č.p. 11, kde po svatbě oba manželé žijí a kde se jim rodí  děti:  roku 1797 Anna a roku 1800 Marie Magdalena.

Téhož roku 1800 se Janův bratr Václav Holík a druhý syn hospodáře Jana žení s Barborou Strakovou a zůstává na gruntě v Bořeňovicích, kde se mu rodí tyto děti: roku 1800 Václav, 1803 Jan, 1806 Barbora, 1809 Václav, 1812 Josef, 1815 Anna a jako poslední roku 1819 Matěj. Václav Holík se později stěhuje z rodných Bořeňovic do Chotýšan . O tom ale více v kapitole nazvané 30 let hospodaření Holíků v Chotýšanech”.

V pozemkové knize jemnišťského statku je zajímavý zápis z 20. prosince roku 1802, ve kterém se píše o handlu mezi Janem Petrem z Dobříčkova a bořeňovským Janem Holíkem, který žil toho času v Dobříčkově. Jednalo se o tzv. ”handl” chalupy č.p. 35, která byla postavena na pozemku holíkovského gruntu č.p. 22 někdy v letech 1796 - 1802. V pozemkové knize se píše: ”...poněvadž ta chalupa na gruntě otce Jana Holíka vystavena jest, tehdy z ohledu toho povinen jest držitel té chalupy Jan Petr každoročně Janu Holíkovi činže zaplatiti ....” Na této chalupě tedy dále hospodaří Jan Petr a Jan Holík nadále zůstává v Dobříčkově, kde se mu rodí další děti: roku 1802 prvorozený Jan, roku 1805 Kateřina a roku 1807 Václav.

 1. března 1807 se Janův otec hospodář Jan vzdává poloviny své selské živnosti ve prospěch svého syna Josefa Holíka a jeho manželky Kateřiny roz. Kalčíkové. Stalo se tak měsíc po Josefově svatbě a Josefovi bylo v té době 22 let. Janovi hospodáři  bylo 63 let a zřejmě již na práci na gruntě nestačil. V pozemkové knize je totiž zaznamenáno, že k převodu poloviny gruntu došlo: ”.....z příčiny jeho starosti a nedostatečnosti k dalšímu hospodaření....”. Na gruntě jsou tedy dva hospodáři: otec Jan a syn Josef. Josefův bratr Jan nadále zůstává v Dobříčkově, kde se mu roku 1809 rodí syn František.

30. prosince 1810 došlo k dohodě mezi bratry Josefem a Janem, kteří spolu uzavřeli smlouvu. Stalo se tak ”....na velkou žádost a ustavičné naléhání jejich otce Jana Holíka.....”. Josef přenechal svému bratru Janovi svojí polovinu gruntu za 1600 zlatých a novým  (polovičním) hospodářem se stává Jan Holík. Druhou polovinu gruntu si ponechal otec Jan se svou manželkou Barborou až do své smrti, tedy do roku 1820. Po této dohodě mezi oběma bratry se stěhuje Jan z Dobříčkova zpět na grunt do Bořeňovic, kam se vrací po 13 letech. Roku 1813 se mu v Bořeňovicích rodí dcera Kateřina, která však záhy umírá. Dále následují: roku 1816 Kateřina a jako poslední dítě roku 1819 Barbora. Celkem měl tedy Jan Holík se svou ženou Annou 8 dětí.

  11. ledna 1820 umírá starý hospodář a Janův otec Jan Holík ve věku 75 let.

 
“Jak je to smutné, ba až nedůstojné, když máme rodokmeny zvířat, a nevíme, jak se náš děd jmenoval.Co můžeme čekati od svých potomků, když budou míti k nám takovou úctu a zájem, jaký my máme k svým předkům?! Zapadneme v moře nepaměti, a nikdo nebude vědět, že jsme žili”. Dr. Ignác Horníček (Kniha o rodopisu, Vyškov 1939)